NOVÁ EFEKTIVNÍ METODA "ACT"

09.03.2017

Běžné chápání „štěstí“ zahrnuje ironii. Původní, kořenový význam anglického slova „happiness“ pochází ze „stávání se“, „náhodou“, něčeho, co se nečekaně objeví („happen“), a proto konotuje novotu, případně údiv. Ironií je, že lidé štěstí nejen hledají, nýbrž snaží se jej udržet a předcházet „neštěstí“ (myšleno nějaký nepříjemný pocit, jenž je opakem onoho příjemného).

„Acceptance and Commitment Therapy“ (ACT) nemá za cíl učit nové techniky, jak docházet štěstí a udržovat je, nýbrž spíše jak se nevyhýbat nepříjemnostem a přijmout je jako nezbytnou součást života. (Steven C. Hayes, jeden z tvůrců ACT v předmluvě k „Happiness Trap“ R. Harrise)

Podle Harrise trpí nějakou psychickou chorobou téměř třetina populace. Každý druhý člověk údajně alespoň v průběhu dvou týdnů uvažoval o sebevraždě a jeden člověk z deseti se pokusil zabít.

Evoluce nás naučila – podle čtyř základních potřeb: jídla, vody, úkrytu před nepřízní a nebezpečím, a sexu – neustále se snažit mít více a mít se stále lépe. Proto pořád sami sebe srovnáváme s jinými, kritizujeme se, soustředíme se na to, co nám ještě chybí a představujeme si různá nebezpečí, která nás většinou ani nepotkají. Není divu, že najít štěstí je proto těžké.

Možno připomenout rčení: Nejvíce jsem se bál hrůz, které se nikdy nestaly…

Běžným významem „štěstí“ je mít bohatý, plnohodnotný a smysluplný život. Náš život ovšem zahrnuje také duševní bolest. Dobrou zprávou je, že se můžeme naučit s bolestí lépe zacházet, zmenšovat její dopad a učinit život navzdory jí hodnotným a krásným.

 

ČÁST  PRVNÍ:  JAK  SI  NASTAVUJETE  SVÉ  PASTI  ŠTĚSTÍ 

 

POHÁDKY  A  PRŮPOVÍDKY

Chápání štěstí často obsahuje několik negativních mýtů.

Mýtus 1: Štěstí je přirozeným stavem všech lidských bytostí.

Součástí naší euroamerické kultury je názor, že každý člověk je přirozeně šťastný. Když si však připomeneme takové problémy, jako jsou osamělost, nemoci, bolesti, rozvody, pracovní stres, životní krize, vztahové problémy, sociální izolace, předsudky, náboženské konflikty, ztráta smyslu života atp., zjistíme, že štěstí je poměrně vzácné, spíše méně se vyskytující. Navíc, mnoho lidí si myslí, že šťastní jsou všichni jiní, jenom ne oni.

Mýtus 2: Pokud nejsi šťastný/á, jsi vadný/á, něco není v pořádku.

S návazností na první mýtus předpokládá západní společnost, že utrpení je nenormální. Má to být slabost či nemoc.

Mýtus 3: Abychom si zařídili lepší život, musíme se zbavit negativních prožitků.

Život nám však přináší jak negativní, tak i pozitivní emoce. Dokonce i vysoce ceněné hodnoty, jako je například dlouhodobé partnerství, přináší kromě lásky a radosti také zklamání a frustrace, neboť nikdo není tak dokonalý, aby tomu bylo jinak. AC-terapie nás proto učí přijmout nejen pozitivní, nýbrž také negativní prožitky jako neoddělitelné součásti života.

Mýtus 4: Měli bychom být schopni ovládat své myšlenky a pocity.

Skutečností je, že máme mnohem menší kontrolu nad svými myšlenkami nebo city, nežli bychom chtěli. Nicméně máme obrovskou schopnost ovládat své chování a jednání, abychom si zařídili plný, bohatý a smysluplný život.

...

Uvedené čtyři mýty nás vrhají do pasti (happiness trap). Ponoukají nás pustit se do bitvy, v níž nemůžeme nikdy zvítězit. Otázkou zůstává, jak hluboce jsme ovlivněni těmito mýty?

 

BLUDNÉ  KRUHY 

Negativních emocí se snažíme zbavit pomocí tzv. kontrolních strategií. Zde jsou příklady:

Vyhnutí

Například neúčastníme se nějaké společenské události, v níž bychom se špatně cítili.

Odklonění pozornosti

Například, když se někdo cítí znuděný nebo jej trápí starosti, jde se dívat na televizi.

Znecitlivění

Špatné pocity lze zahnat alkoholem, léky, drogami a pod.

Potlačení

V tomto případě zcela vědomě zatlačujeme nechtěné myšlenky nebo pocity, snažíme se na ně zapomenout.

Argumentace

Přeme se s vlastními myšlenkami. Například „Udělal jsem chybu!“ – „Ale ne, nešlo to jinak.“ Nebo „Udělal jsem, co jsem mohl.“ atd.

Příkaz (taking charge)

Můžeme si také přikázat: „Vzchop se!“, „Hlavu vzhůru!“

Autoteror (Self-bullying)

Nadáváme sami sobě: „Nebuď tak patetický!“, „Jsi vůl!“, „Idiote!“

Uvedené kontrolní strategie mohou někdy dokonce pomoci. Potíž je v tom, když přinášejí další problémy. Je tomu tak tehdy, jakmile

·       jsou používány nadměrně často a nepřiměřeně,

·       jsou používány v situacích, kdy nefungují a fungovat nemohou,

·       nás odrazují od důležitých činností, které jsou pro nás hodnotné a potřebujeme je.

Kontrolní strategie jsou většinou neefektivní. Mohou pomoci, když jsou negativní myšlenky slabé nebo nejde o důležité věci. Pokud se však snažíme uplatňovat je nepřiměřeně, platíme za to svou cenu:

1.     Seberou nám mnoho času a energie a v dlouhodobém plánu jsou k ničemu.

2.     Cítíme se slabomyslní, neboť se stále vracejí a znovu a znovu nás obtěžují.

3.     Mnoho pokusů, které zapůsobí momentálně, mají v dlouhodobém měřítku negativní dopad v našem životě a prostě se nevyplácí.

Jak se lze vyhnout těmto pastem, které nám brání ve štěstí? Především je nutno zvýšit své sebeuvědomění: všímat si všech negativních myšlenek a pocitů, jichž se chceme v průběhu dne zbavit a uvědomit si zejména následky takového konání. Zní to jednoduše, ale je to první důležitý krok!

 

TRANSFORMACE  VNITŘNÍHO  SVĚTA 

 

ŠEST  ZÁKLADNÍCH  PRINCIPŮ

Čím vyšší psychické pružnosti dosáhneme, tím lépe si poradíme se špatnými myšlenkami i pocity, náladami. Pomáhá nám k tomu šest základních principů.

UTLUMENÍ  /DEFUSION/ - postavíme se ke svým myšlenkám novým způsobem tak, aby neměly tak silný vliv na náš život. Dále se dozvíme, jak všechny tyto principy realizovat.

1.     ROZŠÍŘENÍ  /EXPANSION/ – vytvoříme si prostor pro tyto negace namísto toho, abychom je jako dříve potlačovali. Prostě je přijmeme jako nutnou součást života.

2.     SPOJENÍ  /CONNECTION/ - soustředíme se bezvýhradně na to, co děláme, a nezabýváme se minulostí ani budoucností („propojte se s přítomným okamžikem“).

3.     POZORUJÍCÍ  JÁ  /OBSERVING SELF/ - sebepozorování, sledování vlastních momentálních myšlenek a pocitů nám pomůže změnit vztah k negativním myšlenkám a pocitům.

4.     VALUES  /HODNOTY/ - ujasnění vlastních životních hodnot je nutným předpokladem pro nastolení smysluplného a hodnotného života.

5.     ZÁVAZNÉ ČINY  /COMMITED ACTION/ - šťastný život předpokládá aktivní chování, činy, které jsou motivovány vlastními, uvědomělými hodnotami. Jsou to činy, které provádíme znovu a znovu bez ohledu na to, jak často neuspějeme nebo sejdeme z cesty.

Prví čtyři principy představují dohromady „schopnost uvědomění“ (mindfulness skill). Tato uvědomělost představuje mentální stav uvědomění si, otevřenosti a zaměřenosti na to, co konáme, který vede k cíli a obsahuje důležité benefity. Tento stav zná dlouhá staletí Dálný Východ a považuje jej za samozřejmou součást svých duchovních činností.

Uvědomělost a uplatňování osobních hodnot v akci představuje to, co rozumíme psychickou pružností. Tato psychická pružnost je schopností uvědoměle se přizpůsobit dané situaci, být otevřený a zaměřený na efektivní konání, které je řízeno uznávanými hodnotami.

Terapeutická metoda ACT, kterou – mimo jiných technik a metod – aplikujeme ve zdravotnickém zařízení ARCANA (ambulance klinické psychologie, psychoterapie a grafologie) je založena na výše zmíněných předpokladech a zahrnuje řadu cvičení, která se naši klienti učí využívat. Je vhodná pro kteréhokoli zájemce, neboť nutnost zbavovat se negativních a někdy i obtěžujících myšlenek je aktuální pro všechny, kdo chtějí v životě lépe prospívat.

Nahoru