ARCANA, ambulance klinické psychologie, psychoterapie a grafologie

Našimi hlavními přístupy jsou ájurvéda, pozitivní psychologie, pozitivní systémová psychoterapie, kognitivně behaviorální terapie, hypnoterapie, imaginativní psychoterapie, muzikoterapie, AVT (audiovizuální technologie – neurotechnologie) a mystika. Každý klient si může vybrat podle svého přání, které metody budou použity. Vše rádi vysvětlíme. Informovanost pomáhá.

Ájurvéda

= staroindická medicína, „vědění, které se zabývá dobrými a špatnými, šťastnými i nešťastnými aspekty života, tím, co prospívá a tím, co mu neprospívá, jakož i utvářením a velikostí těchto aspektů“ (Čaraka Samhitá).

Pozitivní psychologie

= psychologický směr, ve středu jehož zájmu jsou pozitivní sujektivní prožitky, pozitivní individuální rysy a pozitivní instituce.

Pozitivní systémová psychoterapie 

=  léčebný postup, jenž dává přednost kladným stránkám osobnosti a cílevědomě je rozvíjí na základě lásky a poznání.

Kognitivně behaviorální terapie 

=  léčebný postup, jenž staví na teorii učení a využívá možnosti naučit se novému chování na základě pochopení a tréninku.

Hypnóza

=  léčebný postup, jenž při léčení a nápravě poruch pracuje se změněnými stavy vědomí, tj. s hypnózou.

Imaginativní psychoterapie

=  léčebný postup, který poukazuje na význam představivosti, fantazie a tvořivosti.

Muzikoterapie

=  léčebný postup, v němž hlavní roli hraje hudba.

Neurotechnologie,  AVT

=  léčebný postup, který využívá počítačů a dalších elektronických přístrojů k nápravě poruch.

Mystika

=  mj. léčebný postup, jenž zohledňuje možnost spojení člověka s něčím vyšším, co jej přesahuje.

Grafologie

= věda i umění poznat psychiku a osobnost člověka z jeho písma.

Neurotechnologie

Neurotechnologií (angl. neurotechnology) rozumíme interdisciplinární aplikovaný vědní obor, jehož předmětem studia je poznávání mozku za účelem cílevědomého zdokonalování jeho výkonu a nácviku autoregulace psychické a spirituální činnosti individua. Synonymy neurotechnologie jsou psychotechnologie (psychotechnology), technologie mysli (mind technology), technologie vědomí (consciousness technology) nebo audiovizuální technologie (AVT). Často se používá také termín "mentální (ná)stroje" (mind tools, mind machines).

Nejprve se ovšem musíme seznámit s některými poznatky o elektrické aktivitě mozku. AVT, kterou se hlavně budeme zabývat, na nich přímo staví.

Mozková elektrická aktivita

Funkce našeho centrálního nervového systému je založena na bioelektrické aktivitě nervových buněk. Kolísající elektrické potenciály mohou být zaznamenávány a vyhodnocovány jako vlny o určité amplitudě (velikosti) a frekvenci (počet opakování celých cyklů v sekundě). Zpracováním mnoha těchto záznamů (elektroencefalogramů) došli vědci k vymezení čtyř základních mozkových vln, které jsou charakterizovány v následující tabulce:

Název vlny Frekvence (Hz) Amplituda (μV)
delta1 – 3100 – 150
théta4 – 750
alfa8 – 1330 – 50
beta14 – 305 – 10

Základním rytmem mozkových vln v klidu a uvolnění je rytmus alfa. Jakékoli zvýšení bdělosti a pozornosti ze základního stavu způsobuje potlačení základního rytmu a nástup vln beta. Vlny théta a delta doprovázejí hluboké uvolnění a spánek beze snů.

V průběhu posledních desetiletí minulého století bylo vyvinuto mnoho technik, které umožňují navozovat výše uvedené stavy, obzvláště alfa a théta, pomocí vůle. Většina těchto metod, jako například meditace, však vyžaduje měsíce či léta usilovného tréninku. Jinak je tomu u přístrojů nových generací neurotechnologií. Jedna jejich část, tzv. audiovizuální technologie (AVT), dokáže požadované hladiny bioelektrického vlnění v mozku navodit.

Proč je používání systémů světla a zvuku účinné?
Pulsující světlo a zvuk naplňují vaše smysly a neustále vedou vaši pozornost směrem k rytmům a modelům požadovaného prožitku. Do několika týdnů správného cvičení a pravidelného používání se člověk cítí lépe a jeho duševní kapacita se zvyšuje.

Mystika

Mystiku nelze ze samé její podstaty přesně vymezit, neboť přesahuje vše myslitelné. Proto ji zde definujeme jako „pasivní činnost“ (rozporná jednota vědění a prožitku), v níž a díky níž dospíváme k pochopení celku bytí, jenž je tvořen sjednocením světa a zásvětí, tj. toho, co je za tímto světem (např. nekonečná inteligence, kosmické vědomí, absolutní duch, přírodní zákony, Bůh atp.).
V mystickém prožitku má člověk pocit, že jej pohltilo něco většího a vyššího, než je on sám, že všechno na světě je částí téhož celku a že tvoří jednotu. Vše se jeví jako oživené, naplněné duchem, rozplyne se vlastní Já a svět je nazírán jakoby odněkud odjinud, z místa, jež se nachází mimo něj, ze zásvětí. Tím je odhalen nový pohled na skutečnost a člověk je přesvědčen, že vnímá a prožívá vše hlouběji, přesto méně účastně, zato však ve stavu dokonalého klidu a nevýslovného štěstí.

Cílem mystiky a celého života je hledání štěstí. Dospíváme k němu určitým tréninkem mysli tak, že pěstujeme činy, které vedou ke štěstí a postupně odstraňujeme činy, faktory, které vedou k utrpení. Štěstí závisí více na stavu mysli člověka než na vnějších událostech. Je to výsledek toho, jak vnímáme svou situaci, jak spokojeni jsme s tím, co máme.

Šťastnější lidé jsou všeobecně optimističtější, společenštější, pružnější a tvořivější a mnohem schopnější snášet stresy všedního dne než lidé nešťastní. Šťastní lidé také vykazují takové vlastnosti, jako jsou široké zájmy, otevřenost a ochota sbližovat se s druhými lidmi a pomáhat jim.

Když je to tak jednoduché, proč je tolik lidí nešťastných a nespokojených? Protože nedokážou změnit své vidění světa a vlastního života. K dosažení opravdového štěstí je zapotřebí změnit náš pohled na svět a způsob myšlení. Neexistuje však jeden klíč, jedno tajemství, které vám zaručí, že všechno už bude dobré. Stejně jako tělo potřebuje různé vitamíny a minerály, tak i naše mysl potřebuje použít více různých přístupů a postupů, pomocí nichž překonává své záporné nálady a stavy. Změny si navíc žádají určitý čas. Nejde to rychle, najednou. Chce to vytrvat a stále znovu a znovu se snažit, i když máme pocit, že to k ničemu nevede.

Grafologie

je u nás považována za psychologickou disciplínu, která se řídí diagnostickými zásadami projektivních technik.

Požadované informace pro rozbor: věk, pohlaví, vzdělání, popř. také zájmy a koníčky, konkrétní dotazy a další přání zákazníka

Grafologický nález má následující strukturu, z níž je patrné, co vše se můžete dozvědět:

I. Souhrnná charakteristika osobnosti

Několik odstavců volného shrnutí základních osobnostních rysů analyzovaného rukopisu, vč. základních intuitivních postřehů, které markantně danou osobnost charakterizují.

II. Centrum osobnosti

Popis struktury Já - ambice, ideály, aspirace. Hlavní osou popisu je Ego - adaptace a seberealizace,  následuje identita - sebedůvěra - ovlivnitelnost. Naleznete zde vše důležité, co se týká jáství.

III. Motivace, zaměření

Popis motivační struktury osobnosti, zejména s ohledem na typologii zaměření. Tato část je obvykle chudší (dobré je využít informací o vzdělání, profesi a zájmech).

IV. Vlohy, sklony, výkony

Popis výkonové podstruktury - vitalita, temperament, emocionalita, vůle, intelekt, individuální zvláštnosti psychických funkcí.

V. Charakter a sociální vztahy

Popis charakterové podstruktury, vč. klasických tzv. temperamentových typů, sociální chování člověka, jeho čestnost a zodpovědnost.

VI. Přítomnost patologických znaků

Uvedení aktuálních nebo potenciálních příznaků a poruch, případně jejich interpretace a naznačení možností vývoje chorobného procesu.

VII. Eventuální rady a doporučení

Nahoru