Trénování paměti a mozku (MMT)

Zajištění dobré funkce paměti a mozku vyžaduje permanentní cvičení. Tímto tréninkem si utváříme tzv. mozkovou rezervní kapacitu. Důležitá je také správná životospráva (viz ájurvéda).
J. Kulka vytvořil tréninkový systém – Mentální a mozkový trénink. MMT zahrnuje:

  • teorii,
  • instruování (verbální nebo performanční),
  • procvičování (imitace nebo realizace instrukcí; samostatné nebo pod vedením).

Jinými slovy, mentální trénování je teorií a praxí rozvíjení a zlepšování funkce mozku a jeho duševních i duchovních dispozic a procesů. Jeho účelem je zvyšování funkční efektivnosti a cílem je životní štěstí, které je založeno na zdraví těla i ducha, na smysluplnosti bytí a na osobním naplnění v radosti a blaženosti.

Východiskem a rámcem pro čtyři základní disciplíny jsou v systému MMT mozkový jogging, tj. gymnastika mozku, a stress management, tj. zvládání stresu. 

Mozkový jogging  a stress management staví většinou na lékařských základech, IQ-, MQ- a EQ-trénink vycházejí z psychologie, SQ-trénink přibírá na pomoc filozofii a mystiku.

Hlavní – a ovšem prolínající se – oblasti MMT jsou:

  1. Mozkový jogging - gymnastika mozku a zvyšování jeho rezervní kapacity
  2. MQ-trénink - efektivita paměti
  3. IQ-trénink - efektivita myšlení a řešení problémů
  4. EQ-trénink - efektivita praktického jednání
  5. SQ-trénink - rozvoj spirituality, tj. duchovnosti
  6. Stress management - zvládání stresu

Mentální trénink je vhodný v každém věku. S ohledem na věkovou úroveň má však svá specifika. Zhruba lze rozlišit MM-trénink pro děti, pro dospělé v produktivním věku a pro seniory. Zvláštní úlohu má tento trénink v psychoterapii, reedukaci a rehabilitaci pacientů s postižením mozku (viz např. lehké mozkové dysfunkce, Alzheimerova choroba, různé formy demence či deteriorace aj.).

Ad 1) Mozkový jogging

Do oblasti gymnastiky pro mozek řadíme celou somatickou základnu mentálního tréninku, tj. výživu pro mozek (tzv. mozkové nutrienty), pohyb pro mozek (fyzická cvičení), relaxační cvičení a správný spánek, konečně pak různá psychofyzická cvičení, jako např. cvičení pro levou či pravou mozkovou hemisféru (tzv. hemisférické integrace). Zde z velké části navazujeme také na ájurvédu.

Ad 2) MQ-trénink

Východiskem mentálního tréninku je cvičení paměti. Paměť totiž není žádný pasivní recepční nástroj – je to organizátor informace a jejího ukládání. Mohli bychom říci, že mnéstická funkce „drží vše pohromadě“. Účastní se na rozvoji všech ostatních mentálních funkcí. Velmi důležitý je zde moment kódování informace. Teprve kódovaná informace se ukládá. Paměť fixuje daný stav a je – obrazně řečeno automobilistickou a počítačovou terminologií – nápravou a základní deskou, do níž je vše uloženo.

Ad 3) IQ-trénink

Trénink inteligence má již svou tradici a každý jeho koncept vychází z nějaké teorie inteligence. MMT vychází z teorie Guilfordovy a Gardnerovy. Obě však v jistých aspektech zahrnují také oblasti, které byly později začleněny do tzv. emocionální a spirituální inteligence. IQ-trénink v našem pojetí se zaměřuje na intelekt mimo emocionální a spirituální inteligenci, které jsme vyčlenili do zvláštních kategorií, resp. tréninkových disciplín.

Jedním z efektů inteligence je chápání. To podle našeho názoru zahrnuje čtyři hloubkové úrovně:

1) fixace (smyslové osvojení; schopnost zapamatování a vybavení),
2) aplikace (schopnost využití v praktickém životě),
3) explanace (schopnost vysvětlení jinému člověku) a
4) kreace (schopnost vytvoření nového modelu, analogie atp.)

Ad 4) EQ-trénink

Pojem „emoční inteligence“ se staví často proti kognitivní inteligenci, ač by se dal snadno zahrnout pod kategorie intrapersonální a interpersonální inteligence. Emoční inteligence představuje souhrn kognitivně-emočních dispozic, které člověku umožňují porozumět sobě samému i jiným a chovat se efektivně v praktickém životě. Jedinec s vysokým IQ může mít naopak EQ (emoční koeficient) nízké a nemusí dosáhnout společenských úspěchů tak, jako se to podaří osobnosti s vysokým EQ.

Za stavební kameny emoční kompetence lze například považovat:

schopnost identifikovat vlastní pocity a rozumět jim,
schopnost ovlivňovat a usměrňovat vlastní pocity,
schopnost exprese (umět prožívat a vyjadřovat pocity),
schopnost identifikovat pocity druhých a rozumět jim,
schopnost ovlivňovat a řídit pocity ostatních a konečně
schopnost utvářet si postoje k pocitům (tj. jak s nimi bude naloženo).
Uvedené schopnosti a dovednosti emoční inteligence je možno různými formami trénovat tak, aby se člověk stal citově uvědomělejší a zralejší

Ad 5) SQ-trénink

Trénování SQ (spirituálního kvocientu) spočívá ve cvičení duchovních, resp. mystických aktivit. Přispívá k rozšíření mozkové rezervy v oblasti nejvyšších duševních a duchovních funkcí.

Ad 6) Stress management

Zvládání stresu závisí na schopnosti nalézt životní smysl a rovnováhu a na zdravotním stavu. Zvýšená zátěž, stres působí negativně nejen na zdraví člověka, ale také na funkci paměti a mozku.
Stres se projevuje zhoršením paměti a fungování mozku. V tělesné oblasti sledujeme bolesti hlavy, sexuální poruchy, bolesti zad, únavu, zácpu nebo průjem, zvýšení krevního tlaku, poruchy trávení a spánku, nechutenství nebo přejídání atp. K emocionálním reakcím na stres patří deprese, zklamání, zlostnost, různé strachy, pocity bezmocnosti, podrážděnost, netrpělivost aj.
Stres je proto nutno odstraňovat.

Nahoru