16.08.2007 - Divadlo svět

Říká se, že svět je divadlo
a my jsme herci, páni nebo kmáni,
děti na koberci – hrajeme si sami.
Divím se, co mne to napadlo!
La, la, la...

Svět jsou jak prkna jeviště
a my jsme loutky, marionety,
skrýváme choutky, jíme špagety.
Rozum se dostaví napříště.
La, la, la...

Přestaňme hrát si na bohy
a buďme sobě režiséry,
i v této době, na konci éry
sestupme rychle z oblohy.
La, la, la...

Zahrajme sobě nový kus,
po staletí zanedbaný,
jak prokletí staré panny!
Bude to jistě velké plus.
La, la, la...

Co by to tedy mělo být?
Snad pouhé obětí ve stínu palmy
a zpívat s dojetím stařičké žalmy.
Rozhodněme se znovu žít!
La, la, la...

ZPĚT

Nahoru