16.08.2007 - Doma

Jsi doma, zvonek zacinká
a radostí je plný dům.
U kamen stojí maminka
a všude tady voní rum.

Peče zase cukroví
a Vánoce jsou za dveřmi.
Její úsměv leccos napoví –
měli jsme ho za běžný.

Kdepak našels domov později,
kde bys mohl spřádat svoje sny
naplněné pevnou nadějí,
co se mění v tvoje šťastné dny.

Znělo by to jako kýč,
nebýt té pohádky,
od níž maminka má starý klíč
a bylinky ze zahrádky.

Tohle v tobě navždy zůstane,
domov bude tvoje bezpečí.
Tvoje máma, táta, jak by ne!
Jsou to chvíle nejhezčí.

Je to bez podmínek přijetí
pro rodiče, pro děti.
Je to domov tvého rozkvětu,
návratu a příletu.

ZPĚT

Nahoru