16.08.2007 - Když se poohlédnu zpět

Když se poohlédnu zpět,
je to pěkná řádka let,
co jsem potkal lásku svou,
tehdy holku blonďatou.

Čas pak plynul rychle dál,
ani jsem se nedál,
přišel za mnou Abrahám,
od něj bílé vousy mám!

Ref.:
Dobře vím, je to tím,
že život je jak dým,
který z úst vypustím,
když si doutník zapálím.

Dám si whisky se sodou,
cítím se pak za vodou,
jenže stejně nakonec
jako vždycky padne klec.

Hledám moudrost života –
je to ta a nebo ta?
Je to stále znovu táž,
kterou doma potkáváš.

Když se poohlédnu zpět,
chtěl bych říci jen pár vět:
že jsem šťasten s tebou byl,
i když občas zápolil.

Není všechno bílé jen,
když chceš uskutečnit sen,
máš se nejprv probudit –
teprve pak můžeš snít.

ZPĚT

Nahoru