16.08.2007 - Skřítek

Potkal jsem skřítka, co moudrý byl.
Na všechno odpověď přislíbil.
A tak jsem se zeptal všetečně –
jestli tu nejsme zbytečně.

Předstíral, že neví, nač se ptám,
jestli to tajemství vědět mám?
Tak jsem si řek´, že mu slovo dám
a na svůj život přísahám.

Ref.:
Vím, žes náš pán!
Vím, žes jak oceán.
Jsem k Tobě připoután.
Vím, žes náš velikán.

Snažil jsem se, jak jsem jenom moh´,
nikdo mi při tom nepomoh´.
Tak jsem se ptal stále všetečně –
jestli tu nejsme zbytečně.

Ten skřítek dál dělal drahoty,
předstíral, že se moc lopotí,
hrál se mnou šachy a dal mi mat,
ať se prý naučím lépe hrát!

Povídám, pane, já to vím,
máme na to jedno přísloví.
Kdo se moc ptá, dozví se pak víc,
přesto ale neví zhola nic.

Naposledy ptám se tedy s nadějí,
jestli nejsme jenom stopy v závěji?
Prý nejsme vlnky, ale oceán,
v němž se vzhlíží světa pán.

ZPĚT

Nahoru